Byla ve mně lampa, plná petroleje
A tu lampu večer, muži rozsvěceli.
Nechápali vůbec, co se se mnou děje,
Lásku totiž, vůbec nikdy neviděli.
Vodili mě do expresa a tam v pološeru,
Pili s džinem vůni lesa, někdy na sekeru.
Neviděli co se děje když má lampa bliká,
Chtěli holku co se směje, holku co se svlíká,
Chtěli holku co se směje, holku co se svlíká!
A tak se jednou stalo, když mě stý muž svlékl,
že má petrolejka blikla naposledy.
Ten pán se mi vysmál, pak se trochu lekl,
To když cítil místo tepla chladné ledy.
Smutně jsem se rozloučila s tím posledním pánem,
Poprvé jsem tehdy pila koktejl prázdna s ránem.
Marně chodím do expresa, bez lampy jsem tmavá,
Z džinu světlo nevykřesám, z džinu bolí hlava,
Z džinu světlo nevykřesám, z džinu bolí hlava.
