Ticho je obluda, šlape mi po peřině.
Beru si pantofle a jdu v nich do kuchyně.
Tam chvíli otálím
dřív, než si zapálím
nespavcovu cigaretu.
Jsem sám a přesto vím - celý svět se mnou je tu.
Svět mluví z rádia, které mám na lednici,
pomalu přejíždím stanici za stanicí.
Jsem oběť návyků,
v desítkách jazyků
slyším pořád stejnou větu:
"Jsi sám a přesto víš - celý svět s tebou je tu.
- Celý svět s tebou je tu, ty nemáš úniku!
Odkázán na planetu zrodu i zániku.
- Celý svět s tebou je tu a píše knihu knih,
sevřený do korzetu všech věcí vezdejších.
Za listem bereš list a chceš v té knize číst,
jenomže každá strana je tolik pokaňkaná - ach jo!"
Poslyšte, co říká rádio:
"Někomu ukradli prstenů skoro tunu,
jiný zas postrádá hřeben a stokorunu.
Toho prý praštili,
stihli to za chvíli,
netroubili na trumpetu."
Jsem sám a přesto vím - ten člověk se mnou je tu.
- Celý svět se mnou je tu, já nemám úniku!
Odkázán na planetu zrodu i zániku.
- Celý svět se mnou je tu a píše knihu knih,
sevřený do korzetu všech věcí vezdejších.
Za listem beru list a chci v té knize číst,
jenomže každá strana je tolik pokaňkaná - ach jo!
Poslyšte, co říká rádio:
"Kdo byl terč útoku, a kdo jen kolemjdoucí?
To bomby netrápí, lidi jsou pro ně brouci.
Sanitky zakvílí,
ty, kdo to přežili,
vezou směrem k lazaretu."
Jsem sám a přesto vím - každý z nich se mnou je tu.
- Celý svět se mnou je tu, já nemám úniku!
Odkázán na planetu zrodu i zániku.
- Celý svět se mnou je tu a píše knihu knih,
sevřený do korzetu všech věcí vezdejších.
Za listem beru list a chci v té knize číst,
jenomže každá strana je tolik pokaňkaná - ach jo!"
Poslyšte, co říká rádio:
"Někdo zas vykopal zbytky těl v kypré hlíně.
Ten, kdo je zaházel, zmizel prý v Argentině.
Snad v této vteřině
má pejska na klíně,
skrývá se jen za roletu..."
Jsem sám a přesto vím - že i on s námi je tu.
- Celý svět s námi je tu, nemáme úniku!
Vázáni na planetu zrodu i zániku.
- Celý svět s námi je tu a píše knihu knih,
sevřený do korzetu všech věcí vezdejších.
Za listem berem list a chceme v knize číst,
jenomže každá strana je tolik pokaňkaná - ach jo!
- Celý svět s námi je tu, visíme na vlásku,
v jediném hvězdoletu, v nejmenším z oblázků
- Celý svět s námi je tu a píše knihu knih,
sevřený do korzetu všech věcí vezdejších.
Za listem berem list a chceme v knize číst.
Kéž objeví se strana, která je nepopsaná,
kde bílá černou střídá, jak nová Atlantida!
Jak nová Atlantida...
