V přístavní hospodě
V záplavě kouře
A piv
Pohaslej milovník
Hlavu svou střapatou zdvih'
Rozhrnul pěstí dým nad bečkou
Odstrčil kuchaře vařečkou
Snažil se rozeznat
Kdo na něj za oknem kýv'
V přístavní hospodě kam chodí už dlouho sám
Zná každej obličej pár pláčů i stropní trám
Ospalce v dřímotě zaskočí
Obraz co dere se do očí
Snaží se rozeznat čí plave za oknem prám
Tam mezi břehy holka povědomá
Si doupě vyhlíží
A chlap na prámu vůlí rukou svých
Se k tý holce přiblíží
Tam mezi břehy z kluků otcové
Svý syny cepujou
A synové když vojnám odrostou
Sami na prámech vyplujou
Mezi břehy.
V přístavní hospodě kde teče pivo a čas
žíznivec tiskne nos na okno tam kde je hráz
Až jednou tím oknem proskočí
Musí si povinnost ochočit
Pak poběží k čekajícím prámům a uvidí zas
Jak mezi břehy ...
