Mala Morska Vila

Nechávám si svou – svou duši malou v hloubce ukrytou – pod bílou hladinou ve vlnách se proháním – dnes nadechnout se smím až osud můj se naplní – do květů ledových celá se proměním celá se proměním Odpouštím ti zas jsem dotyk mořských řas odpouštím ti zas jsem dotyk mořských řas co před bouří tě ochrání do snů ti tiše zpívám jak sama často usínám neslyšíš moje přání Uvnitř mě to svírá – samotnou němou jsem malá mořská víla – s duší ztracenou tak blízko tvého objetí – mé tiché prokletí až osud můj se naplní – do květů ledových celá se proměním celá se proměním Odpouštím ti zas jsem dotyk mořských řas odpouštím ti zas jsem dotyk mořských řas co před bouří tě ochrání do snů ti tiše zpívám jak sama často usínám odpouštím ti zas odpouštím ti zas neslyšíš moje přání