Noc pod křídly tmy schoulená
Nad jejím tělem vrány krouží
Noc do svatebních šatů oděna
Svou vlečku vláčí blátem, louží
A zatím čas po nás touží
Pohledem letmým
Kam schováme své něžné lásky
Až se setmí
A kolikrát musíme ještě zemříti
Abychom konečně mohli býti dětmi
Jó, chtěl bych umět napsat baladu
O všem co kdy potkalo tento svět
Má na tisíc divných strof
Na rubu písní ji potkávám
Ale mám strach, mám strach z jejích slov.
Hamlet včera podal demisi
Na propadlém lístku z kina
A teď chodí městem s jedem na krysy
A na divadlo nevzpomíná
To všechno je naše vina
Ubližování
Pojď, oslavíme spolu
To naše první usínání
A nesmíš se bát, že zestárneš
Tady je jediný svět vyplněných přání
Jó, chtěl bych umět napsat baladu
O všem co kdy potkalo tento svět
Má na tisíc divných strof
Na rubu písní ji potkávám
Ale mám strach, mám strach z jejích slov.
Někdo mi ukradl vzpomínky
A nosí moje oči v peněžence
Místo zbraní a tak si klade podmínky
Ve verších psaných na složence
Nevěř, že někdo za milence
Ti splátky splatí
že někdo najde odpověď
A pak ji ztratí
A jen znamení na stropě mi říká pamatuj
čekej mě na konci všech nekonečných tratí
Jó, chtěl bych umět napsat baladu
O všem co kdy potkalo tento svět
Má na tisíc divných strof
Na rubu písní ji potkávám
Ale mám strach, mám strach z jejích slov.
Ó chtěl bych umět napsat baladu
O všem, co kdy potkalo tento svět
Má na tisíc divných strof
Na rubu písní ji potkávám
Ale mám strach, mám strach z jejích slov.
