Slunce ti dýchá na víčka
Jen vůně tvých dlaní tě hýčká
Trápí tě slůvka, co pálí jako mráz
Vánek, co po tváři hladí
Kouzlí, až tvůj dech se tají
A vzpomínku prosíš, ať vstoupí do tvých snů
Kouzelná, jak ranní rosa
Toužíš být v ní chvíli bosá
Málo znáš
ó Natalie
Býváš tak prázdná, to zdá se
Vždyť tvář vévodí tvojí kráse
Tak nač jenom pláč, znovu ptám se
ó Natalie
Dny nejsou jen stále tak chladný
Kouzlí až tvůj dech se tají
Tak prosíš a vzpomínka vchází
Do tvých snů
Kouzelná, jak ranní rosa toužíš být
V ní chvíli bosá
Málo znáš
ó Natalie
Kouzelná, jak v dlaních rosa
Nádherná a chvíli bosá
Toužíš být
ó Natalie
ó Natalie
ó Natalie
Kouzelná, jak ranní rosa, toužíš být
V ní chvíli bosá
Málo znáš
ó Natalie
Kouzelná, jak ranní rosa
Nádherná a chvíli bosá
Toužíš být
ó Natalie
ó Natalie
ó Natalie
ó Natalie
