Nesmíš bejt na mě tolik přísná,
Diagnóza syndrom Homera Simpsona
I můj doktor Ti to klidně přizná,
Mně na to papír dal
I v jeho péči se to těžko léčí
Někdy mívám prostě slabý chvilky,
Taky tápu v základech násobilky
A dost těžko si složím všechny dílky,
Život jak puzzle mám
Když to se mnou mává, tak ho neposkládám
Prej jsem chronickej optimista,
Lidí šílí a ji si klidně pískám,
Za chvíli se mnou vztek pěkně tříská,
Pak si to vyčítám
S pěnou u huby nikdo se nechlubí
Že nejsem idol žurnálů, to v noci uvidíš
Že mi to myslí pomalu, už přece dávno víš
Tak přestaň vod života chtít, Pitty a Clooneye
Budeš si muset vystačit, s tím co na krámu je
Prej mám mozek jen na pastelky
A všechno co říkám, chyt jsem z telky
Prej žiju tak trochu na baterky,
Z půlky vybitý
Sám nevím, jak je dobíjím
Někdy zářím, možná mám to z práce,
To se stává, pak je to bez legrace,
Prostě dítě jaderný generace,
Květin a tak dál
Trochu kosmonaut a pořád trochu out
Že nejsem idol žurnálů, to v noci uvidíš
Že mi to myslí pomalu, už přece dávno víš
Tak přestaň vod života chtít, Pitty a Clooneye
Budeš si muset vystačit, s tím co na krámu je
Že nejsem idol žurnálů, to v noci uvidíš
Že mi to myslí pomalu, už přece dávno víš
Tak přestaň vod života chtít, Pitty a Clooneye
Budeš si muset vystačit, s tím co na krámu je
