Bílý plášť

Čas byl odložen, Není noc a není den, Je jen vzdech jak tichý sten - nic víc. Svet zmizel buhví kam, Není zde a není tam, Vše je pouze bílý klam - i tvá líc. Bílý operačný sál a v nem stál tak sám Uprostred hloučku jako chrám co dlouhé veky pretrvá V boji navždy vytrvá Dokud zpráva drtivá boj ukončí. Dál tvé srdce tluče jako zvon, Hrál to divadlo jen bez opon Sám bez potlesku a bez poklon Jen s touhou nesmirnou, žil svoji hrou. Dál tvé srdce klape jako mlýn, Sláb se cítil mráz nicoty klín, Sám bez reportéru od novin Tisíckrát zvítezil, tisíckrát snil - dál žil. Lékar je jenom človekem, Jehož ruce patrí všem, Snad v nich skrývá mocný šém - kdo ví? Sevrel večnost do dlaní, S bázní, že ji poraní, Uveznil ji bez ptaní V očích svých Prudké svetlo, bílý plášť, v očích zášť, Tam stál, chránil tvé telo Jako val, jež každé místo ubrání, Neprátele zahání, Je to jeho poslání a on to ví. Dál tvé srdce tluče jako zvon ...