Neznám tě, Sabino.
Neznám nikoho toho jména,
Myslím však, že jsi nádherná a vroucí jak tvé jméno
A nebezpečná pro každého muže.
Nikdy jsem tě neviděl, Sabino,
A snad je to i dobře,
Protože bych se rozpálil tak,
Že bych pustil z hlavy všecko kromě tebe,
A tvůj milý - pravděpodobně
Řecký levičák - by mě odstřelil,
A já hrozně rád žiju, Sabino,
Zvlášť teď, co jsem nepoznal tebe.
Podstatně jsi změnila můj život,
Shodil jsem několik kilo,
Abych se ti líbil, Sabino.
Už asi nejsem takový společník jako dřív,
Zato jsem ale odpovědnější.
Když jdu volit, dlouho přemítám:
Komu by asi tak Sabina dala svůj hlas?
Tomu ho dám u já,
Protože Sabinu je rozhodně nutno podpořit.
Sabino, můj tajný anděli,
Vedeš mou ruku i mysl,
A jde nám to spolu už docela slušně.
A až jednou budu muset umřít, Sabino,
Doufám, že uslyším
Tvůj vroucí hlas, jak hlásá:
"Mohl být mnohem horší.
Leckde po sobě zanechal stopy,
Často si povídal s dětmi,
Některým sousedům bude chybět.
Byl možná trochu popleta,
Ale poctivec od srdce
A na pivo ho nikdo nezval marně.
Pravidelně jedl
A pomlouval jenom sám sebe.
Takových tolik není
A za to si zaslouží dík."
Potom odejdu v pokoji,
I když to přece jenom asi bude
Dost zvláštní pocit.
Díky, Sabino, můj strážný anděli -
Neznám tě, Sabino,
Neznám nikoho jako ty
