Utíkáš černou nocí, tmou
Bratře můj, Jestřábů hon máš za sebou
V srdci mém zbyl jen trpký jed
Co jsi sebral, to si vezmu zpět
Kam žena vstoupí, tam přijde svár
Do duše zatne sladký osten, touhy spár
Kde přítel býval v noci číhá nůž
Jen jeden z nás má být její muž
Neutečeš, bratře můj, nemáš kam
Krev není voda, to teď víš sám
Jestřábi letí a dřevo kol praská
Jestřábi letí
Dokud dýcháš, nikdy nejdu spát
Prohledám místa, kde se s ní teď ukrýváš
Na chvíli usnete, dech nezbývá
Vyrazí z lesa smečka krvežíznivá
Na strom ji věším, v očích slzy mám
Přes jejich závoj hledím, tebe proklínám
Utáhnu smyčku a krk jako sníh
Zčerná do barvy křídel jestřábích
Neutečeš, bratře můj, nemáš kam
Krev není voda, to teď víš sám
Jestřábi letí a dřevo kol praská
Jestřábi letí, kolem nás!
Neutečeš, bratře můj, nemáš kam
Krev není voda, to teď víš sám
Jestřábi letí a dřevo kol praská
Jestřábi letí
Neunikls bratře můj, zůstals sám
Krev jako voda, plní džbán
Jestřábi klovou, zvuk kosti, když praská
Jestřábi letí, kolem nás!
