Stíny v zahradách

Pravda je omamná Jako když v létě voní černý bez Někdy je jí moc Už jí nejde dýchat, je to stres A vezme lidem lež A nebudou mít pro co žít Mně se to týká víc Než si to umím připustit Potkal jsem jí po letech Už s dětma, byl normální den Chvíli po nervózním ahoj Jsem šel náhle do kolen Nebyl čas se na nic ptát V těch dětských tvářích jsem to nebyl já Byl tam někdo jinej Někdo, komu dáváš tělo, cit Ten obraz byl bodnutí dýkou do mý reality Trvalo mi odpustit si, že jsi pocítila rány Před kterými jsem tě vlastním tělem neuchránil Ale zapomněl jsem Při tom všem asi chránit sebe Ideály jsou jak nebe, vzlítnout se vždy nepovede Tvoje radost mi teď připomíná moje chyby Člověka Bůh stvořil jenom pro alibi Jsme slepí jako zbraň v ruce vraha Stárneme pomalu a tiše jako Praha A ona mlčí jak stíny v zahradách Jsme slepí jako zbraň v ruce vraha Měl bych něco říct, nic mě nenapadá A čas letí, jsi pro mě záhadná Už nejsi naivní Prošli jsme spolu zimní bouří Srdce vždy nemůže mít to Po čem tolik touží Prostá pravda S níž se ale není občas snadný smířit Lidi plný jedu kolem sebe Umí bodat jako štíři Musel jsem to uzavřít a jít Muset ale neznamená pochopit Stavíme paláce štěstí Aby mohli potom hořet Všechno má svý hranice V dáli někde končí moře Odtud vane vítr Žene vzpomínky z daleka Musel jsem to uzavřít a jít Muset ale neznamená pochopit Stavíme paláce štěstí Aby mohli potom hořet Všechno má svý hranice V dáli někde končí moře Odtud vane vítr Žene vzpomínky z daleka A nechat to, co bolí, stranou Vždyť ony se ty věci stejně stanou A nechat to, co bolí, stranou Vždyť ony se ty věci stejně stanou Jsme slepí jako zbraň v ruce vraha Stárneme pomalu a tiše jako Praha A ona mlčí jak stíny v zahradách Jsme slepí jako zbraň v ruce vraha Měl bych něco říct, nic mě nenapadá A čas letí, jsi pro mě záhadná Říkali, že láska nezná času ani prostoru Přesto o ni ale nejlíp svědčí sochy z mramory Přesto se mi zdá, že toho času bylo málo Kdo ví, možná se mi vše jen zdálo Říkali, že písně lidi vrátí na ty cenný místa Přesto v zahradě je pusto, nejsem alchymista Přesto se mi zdá, že toho času bylo málo Kdo ví, možná se mi vše jen zdálo Jsme slepí jako zbraň v ruce vraha Stárneme pomalu a tiše jako Praha A ona mlčí jak stíny v zahradách Jsme slepí jako zbraň v ruce vraha Měl bych něco říct, nic mě nenapadá A čas letí, jsi pro mě záhadná Jsme slepí A ona mlčí Jsme slepí A čas letí