Kdo jsi, ptá se noční sluha
Jsi příznak nebo živý tvor?
Jsem možnost první i ta druhá
Věčný dialog i spor
Jsem strom košatý a křivý
Který se v bouři narodil
Světlo si hraje s mými stíny
Zkouší mé svědomí
Někdy slyším vítr vanout
I když se nehne ani list
Zpívám si píseň rozehranou
Padajících létavic
Jak dlouho tady ještě budu
Zdalipak mě pak bouře utiší
Stejně jak byla u porodu
V deštivém bojišti
A tak se vracím k té klidné moudré řece
Co divočinou teče
Teče
A tak se vracím k té klidné moudré řece
Co v mém vědomí teče
Teče
(Ego sum, qui sum)
(Ego sum, qui sum)
Když větve mé pomalu chladnou
Obzor si zmizí v nočních tmách
Vím, rozhraní je tenkou branou
Spojí se prostor uvnitř nás
Jsem svědkem svojí vlastní doby
Tolikrát viděl jsem nebe usínat
To hvězdy mou korunu zdobí
A s nimi každá prasklina
A tak se vracím k té klidné moudré řece
Co divočinou teče
Teče
Je živou mízou
Co v mém starém těle
Odedávna teče
Teče
A tak se vracím k té klidné moudré řece
Co v mém vědomí teče
Teče
Je živou mízou
Co v mém starém těle
Odedávna teče
