Já sáhnul až na dno, už tyhle stavy znám
A za každou chvilku zapomění všechno
Co mi zbylo dám.
Proto saju a tančím, noční bary zavírám
že mi vlastně vůbec nechybíš
Sám sobě nalhávám.
Pyšný a chladný možná byl jsem jako stín
Jako černá růže v trní na tom zámku ospalým
V té košili jsi spávala a je tím posledním
Co po tobě tu zbylo, co voní tělem tvým.
REF.: Žár cítíš, černá růže uvadá
Na prach pýcha v rukou hoří, mezi prsty propadá.
Sám bloudíš nocí slzy ukrýváš
Do košilky s její vůní hlavu k spánku ukládáš.
Viděl jsem světlo na konci tunelu
Já cítil teplo po letech mrazu
Snad byl to sen, jak nerad procitám
Do hříchu bez lásky kruté být probuzen.
Žár cítíš, černá růže uvadá
Na prach pýcha v rukou hoří, mezi prsty propadá.
Sám bloudíš nocí slzy ukrýváš
Do košilky s její vůní hlavu k spánku ukládáš.
Žár cítíš, černá růže uvadá
Na prach pýcha v rukou hoří, mezi prsty propadá.
Sám bloudíš nocí slzy ukrýváš
Do košilky s její vůní hlavu k spánku ukládáš.
Žár cítíš, černá růže uvadá
Na prach pýcha v rukou hoří, mezi prsty propadá.
Sám bloudíš nocí slzy ukrýváš
Do košilky s její vůní hlavu k spánku ukládáš.
