Schoulený v koutě, mi netopýr povídá.
Jednou chytnou Tě, pak skončíš v pilinách jako já.
Dech došel mi dřív, než jsem si přál.
Zkus nepodlehnout vzpomínkám,
slepejch ptáků.
Ví, proč jim lžou dál.
Nahoru, dolu, po schodech z propastí do věží.
Do předu, zpátky, čas na rozmyšlenou, poběží.
Pak dojde Ti smích, jak došel nám.
Zkus nepodlehnout vzpomínkám,
slepejch ptáků.
Ví, proč jim lžou dál.
Pár slepejch ptáků, vzpomínkám svejm se vzdávám.
Ví proč jim lžou dál.
Stejně ví, že se neubrání.
