Jak léta jdou

Jak léta jdou, radši se nevohlížej, Cos' komu dal a co teď z toho máš, Ze záplat plášť, nohy, co neuhlídáš, Zas někam jdou, sám nevíš, kam. Zem nad hlavou a nebe pod nohama, Jak pavouk síť své cesty proplítáš, Jdeš rovinou, myšlenky za horama, A pak jsi tam a dál se dáš. Déšť v korunách se s listím rozpovídal, Pochopit svět, jó, co bys za to dal, Hledáš ten klíč, co vše by otevíral, Klíč ke štěstí, svůj malý grál. Až pochopíš a necháš účtování, Cos' komu dal a co teď z toho máš, Vezmeš svůj plášť a dáš se rosou ranní Dál jednou z cest, vždyť už to znáš.