Celej svět je náhle beznadějně šedý
Bloudím ulicemi zoufalý a bledý
Všude vidím mládež odvedenou, veselou a bodrou
A jenom mně dali knížku modrou
I ten Prouza, co se pomočívá denně
Spěchá oznámit tu šťastnou zprávu ženě
Václav zase v Mikulovské opíjí se s tchánem
Už se vidí nejmíň kapitánem
Všude v parcích vidím šťastné kamarády
Jak se seznamují s vojenskými řády
Mezi nima také Novák, no ten se skleněným okem
Zkouší chodit pořadovým krokem
Podroušenej Viktor tančí s Hugem kankán
Viktor bude spojař, Hugo zase tankán
A ten Jarda, kterej nedokončil ani osmiletku
Hodil po mně láhví se zvoláním "zmetku!"
Nadarmo si říkám: Karle, nešil
Jenomže já se na tu vojnu tolik těšil
Marně u odvodu doktorovi obálku jsem dával
Prej mě nevezmou, že mají velkej nával
Jak to vysvětlím své milované Blance
Ráda se chlubívala, že má chlapce brance
Máma bude brečet, táta rozdupe mi hračky
Už se, chudák, tolik těšil na odznáčky
7.=1. + modrou, modrou .
